V ČR je to s tou jednou hodinou ve škole v pohodě, ale v Bruselu jsme měli hned první den do 12:40, a to tedy bylo něco!!! Mnohdy pak druhý den (pokud nebyla středa) jsme měli do 15:40. Prvňáci, neprvňáci...
Základní pravidlo nejen pro první den a nejen pro první třídu je: STŘÍDÁNÍ ČINNOSTÍ.
- Na to je nutné neustále myslet. Můžete si udělat sebelepší přípravu, ale jestli bude aktivita pro děti moc dlouhá, mine se účinkem. Mnohdy taky budete muset svou přípravu opustit a to, co jste měli naplánované, zkrátit nebo změnit.
První dny je samozřejmě nejlepší věnovat seznamování a dodávání dětem jistoty, že to je ve škole moc fajn. :)
SEZNAMOVÁNÍ
V jiném článku (zde) jsem sepsala aktivity, které jsem vždy využila při seznamování. Něco z toho se hodí i pro prvňáčky.
POMŮCKY
1. MAJA
Nebudu se rozepisovat o tom, jak by měl vypadat penál, jaké vodovky koupit a druhy per bych taky vynechala. :)
Za mě je nejvíc nejbáječnější tabulka MAJA:
Na tom se, myslím, shodnu s Vámi všemi do jedné/jednoho. :)
Upřímně si bez ní neumím představit žádný ročník. Používáme ji od jedničky do pětky a denně.
1. Už od prvních dní zkoušíme na tabulku správné tvary písmenek. V druhém pololetí na ně trénujeme správné tvary psacích písmenek. Než začneme psát do písanky, vždycky děti vypilují písmenko na tabulce. Ona už měkkost a tloušťka fixy pomáhá a také to, že písmenka píšou přes celou tabulku. Pak jen zvednou nad hlavu a já krásně vidím vše, co potřebuji.
2. S tabulkou hrajeme PAMATOVÁKA. Více o něm najdete zde.
3. Velmi vděčná je také aktivita, kdy už děti umí psát (využívám více ve vyšších ročnících a úplně na všechny jevy), kdy musí za nějaký časový limit (dávám dvě minuty) vymyslet co nejvíce slov na nějaké písmenko. Ve vyšších ročnících vymýšlejí slova rodu ženského třeba, nebo už konkrétních vzorů, nebo slova příbuzná, nebo slova vzoru mladý, jarní, slovesa v konkrétních sl. kategoriích... Prostě na to se dá vymyslet úplně vše, ale jak říkám, začínáme už v první třídě a děti to baví.
4. Tabulky využíváme i k bodování různých her, které děti hrají mezi sebou.
5. Na jednu stranu tabulky si děti napíší ANO, na druhou NE. Dáváte otázky a děti zdvihají nad hlavu správnou stranu tabulku - odpovídají všechny, nepřekřikují se a Vy vidíte. Ideální.... (Ve vyšších ročních si tak píší I/Y a ukazují mi odpovědi na různé jevy.)
Těch aktivit na tabulku se dá vymyslet opravdu hodně. Největší výhodu vidím v tom, že děti neplýtvají papírem, prostě mají jednu tabulku, kterou čas od času kdyžtak rodiče vyčistí ředidlem nebo my na to měli takový sprej přímo ve škole. Dále vidíte odpovědi celé třídy najednou, vidíte, kdo pracuje, nepracuje, ví, neví, váhá, opisuje... a děti u toho jsou zticha!!!! :D Většinou. :D
2. POŘADAČE
Vzhledem k tomu, že jsme hodně pracovali s pracovními listy, bylo nutné je někam dávat. Nejvíc se mi osvědčily pořadače naskládané pod tabulí. Kdykoli děti měly něco, co si nezakládaly do hodnotící knížky, automaticky si to šly uklidit do pořadače. Tam také hledaly pomůcky, které jsme na výuku měli, ať to byly různé obálky s kartičkami nebo třeba i pravítka... Prostě když něco nebylo v lavici, bylo to v pořadači.
Do pořadače jsme si dávali rozdělanou - nedodělanou práci. Vždy tak děti věděly, kde ji hledat.
Dřív si je děti různě podle sebe vyzdobily a měly na nich nalepené jmenovky. Ale nyní v první třídě jsem se rozhodla pro tato velká čísla. Nestalo se tak, že pak dlouho svůj pořadač hledaly, protože ho měly pořád na tom stejném místě a ještě si hezky trénovaly řadu od 1 do 20 a více....
Čas od času je nutné pořadač probrat a protřídit. To ale musíte tak jako tak se všemi těmi PL...
3. ZVONEK
Velice jednoduchý způsob jak dát najevo, že by děti měly dávat pozor nebo se ztišit. Zvonek nezní nijak agresivně, přesto ho všichni slyší. Také jím zahajuji různé aktivity - něco jako pistole při atletických závodech - já mám zvonek. :)
4. ČASOVAČ
Ano, vím, čas je pro každého relativní, každý potřebuje jiné množství času, ale i přesto existují aktivity, které zkrátka časově omezené jsou a rozhodně si nemyslím, že bychom se jim měli vyhýbat.
Časovač jsem hodně používala při práci ve skupinkách, když se střídaly na jednotlivých stanovištích. Pokud chcete, aby děti všechna stanoviště vystřídaly třeba za jednu vyučovací hodinu, nic jiného Vám ani nezbyde, než že si vypočítáte, kolik minut musí strávit na jednotlivých stanovištích. Nastavíte časovač a přesun oznámíte zazvoněním.
V poslední době jsem používala časovač na mobilu, kdy pak začala hrát hudba. Taky možnost. Dětem i mně se to líbilo. Měla jsem tam Stevieho Wondera... Písničku Sir Duke. Vždycky to zvedlo náladu. :)
5. PLASTOVÉ OBÁLKY
Ať to plánujete nebo ne, může se stát, že během školního roku budete něco stříhat a to něco budete chtít někam uklidit do příští hodiny, protože to budete znovu potřebovat. Ať to jsou třeba malé sněhové vločky, které budete stříhat a nestihnete je v hodině nalepit nebo to budou obrázky na nalepování do sešitu nebo cokoli jiného. Zkrátka a dobře je dobré být připraven. Děti měly na začátku roku v seznamu tyto obálky, které si měly pořídit. Měly je v pořadačích a když bylo potřeba a my měli nějaké maličké věcičky, které by se z pořadače mohly vytratit, děti vytáhly obálku a vsypaly si to do ní. Pak opět neměly problém dané maličkosti najít.
Nejvíce jsme využili obálky A6, případně A5. Ale za mě A6 nej...
6. CO SI PŘIPRAVIT NA HODINU?
Jednou z nejnáročnějších činností pro učitele v 1. třídě je podle mě "donutit" děti mít v aktovce to, co potřebují na doma a mít na lavici to, co potřebují na hodinu. I když to padesátkrát ukážete, učebnici zvednete nad hlavu, řeknete, že penál budou mít na lavici vždy, stejně se najde dost dětí, které to tak prostě mít nebudou. Hodně mi pomohl tento přehled na tabuli. Okopírovala jsem titulní strany učebnic, které jsme používali a ty jsem věšela na tabuli podle potřeby. Po nějakém čase už to dělaly samy děti - pomáhaly mi.
Jak můžete vidět na předchozí fotce, měla jsem i jednotné obaly na sešity. Na psaní, ČJ, M, DÚ - ve vyšších ročnících i na geometrii, čtení, sloh a PNS. Každý obal jsem okopírovala na jinou barvu papíru, takže děti sešit poznaly nejen podle obrázku, ale také podle barvy. Pak neměly problém pracovat do toho správného. No i když.... :D Někdy ani barva obalu nepomůže. :D Ale téměř vždy a téměř u všech ano. Doporučuji!
Děti hned jak přišly do třídy, viděly, jaké písmenko se budeme učit. A i když ho neznaly, podle obrázku ho snadno určily. Měly pak vždycky radost, když věděly, jaké písmenko se budou učit a že ho vlastně už umí. Potom zeď (samozřejmě) sloužila jako taková jistota a kontrola, když si někdo s nějakým písmenkem nebyl jistý. Podíval se za sebe, našel to písmenko, které hledal, a pak ho zapsal správně. Stejně tak pak nástěnka ve druhém pololetí fungovala na psací písmenka.
9. RAZÍTKA
Na naší škole se neznámkovalo číslicemi 1 - 5, ale vlastně čímkoli, co bylo na 4stupňové škále. Kolega měl jejich jezevčíka, který hrabal kost. Ve vyšších ročnících jsme měli písmenka (Ú - úplně, O - ovládá, Č - částečně, N - ještě ne...)
V první a druhé třídě jsem měla sluníčka ztéto stránky. Jak vidíte na obrázku níže jsou dělány pro 5stupňovou škálu, ale není problém si to upravit...
Razítka (pouze sluníčko) jsem také využívala v písankách. Díky malé velikosti se krásně vešlo k povedeným písmenkům. Vždy jsem nějaké vybrala, i kdyby nevím co. Alespoň jedno.... Doporučuji. Známkovat psaní mi přijde naprosto nesmyslné a nelogické, ale tak to je na jinou diskusi...
Zároveň je dobré si stanovit kritéria hodnocení, aby děti, ale i rodiče věděli, za co ty známky mají.
10. TÝDENÍČKY
V neposlední řadě se mi osvědčilo hned v první třídě zavést týdeníčky.
Zpočátku to byla poměrně časově náročná aktivita, kterou jsem musela dlouho promýšlet a každou neděli nad ní strávila minimálně hodinu. Na úplných začátcích asi spíš i více. Kdo ví, už je to dávno...
Postupem času jsem si psaní týdeníčků tak zautomatizovala a tak si na něj zvykla, že jsem ho často psala v pondělí během dopolední volné hodiny a během odpolka ho dětem dávala.
Poslední roky jsem si je připravovala v pátek po škole, abych měla během víkendu čistou hlavu a abych v pondělí měla volnou hodinu. :)
Od dob teamsu jsem je tam každé pondělí také sdílela, takže rodiče i děti se mohli kdykoli podívat, pokud papírovou podobu třeba neměli zrovna po ruce. Sdílela jsem je ale právě až v pondělí, aby nějací "iniciativci" nedělali DÚ dopředu.
Sebehodnocení jsme s dětmi dělali každý pátek - věnovala jsem tomu jednu hodinu. Začínala jsem hned vždy první týden i s prvňáky. Neříkám, že to byla jejich nejoblíbenější aktivita, to bohužel ne - hodně záleží na tom, jak moc je kdo hovorný a chce se vyjadřovat o svých pocitech atpod. Ostatně ani mně se do něj ne vždy chtělo a musela jsem se občas hoooodně nutit, abych ho na další týden zase napsala... ;)
Ale rozhodně v sebehodnocení vidím velké plus jak pro děti, tak i pro mě.
Díky němu vím, v čem si děti věří nebo co ještě naopak potřebují procvičovat. Jasně, zjistím to i jinak, ale je dobré to slyšet i od nich samotných, nehledě na to, že je také dobré, když si to takto děti samy uvědomí...
Děti se učí formulovat hodnotící věty, zamýšlet se nad tím, co se učily a jak. Je to současně taky takové shrnutí a připomenutí si celého týdne. Zároveň se tak děti učí se nepodceňovat a nebo naopak nepřeceňovat. Všeobecně mám pocit, že my Češi v sobě máme hodně zakořeněné podceňování se a že k tomu nějak podvědomě vedeme i naše děti, čím jsou starší, i když se to naštěstí každou generací zlepšuje. Přijde mi, že se moc neumíme pochválit - ocenit, chcete-li a že ani chválu a ocenění úplně dobře neumíme přijmout. (Můj osobní pocit...) Na tom tak díky týdeníčku každý týden pracujeme a děti se učí hodnotit se objektivněji. Učí se ocenit, zároveň si ale také připustit své rezervy.
Je to běh na dlouhou trať, ale jak říkám, myslím, že má smysl.
V týdeníčku mají děti i rodiče veškeré informace - vědí, co se budeme učit, na co se daný týden budeme zaměřovat, co nás čeká (viz dopis rodičům a dětem) a také vědí, jaké budou mít domácí úkoly. Domácí úkoly dávám na celý týden. V pondělí dostanou týdeníček a další pondělí mi odevzdají DÚ. Apelovala jsem jak na rodiče, tak na děti, aby děti DÚ dělaly během školních dnů - nejlépe do čtvrtka, ale bohužel i tak spousta z nich je dělala až o víkendu. Ale to už je jejich problém. Je to o tom naučit se plánovat si práci, volný čas atd. I v tomto vidím velký přínos týdeníčků.
Když jsme začali psát do písanky, DÚ z psaní byl denně od pondělí do čtvrtka. Vždy!!! to ale byly jen 3 řádky. Jinak opravdu dávám úkoly vždy na celý týden. Někomu to vyhovuje, někomu ne. Ale stejně tak všem nevyhovují ty denní. A ty teda upřímně nejvíc nevyhovují mně... :D
Kdyby to bylo na mně, nedávala bych žádné (je pro mě obtížné je vymýšlet, aby dávaly smysl, aby navazovaly na probírané učivo, aby to bylo něco, co nebudu chtít dělat ve škole atd.)
Ale museli jsme. A upřímně vidím v nich určitý přínos jak pro děti, tak pro rodiče, ale to je opět na jinou diskusi...
Jsou ve wordu, takže si je můžete upravit podle své potřeby. Pozor, je to soubor 11 týdeníčků, proto musí být zazipovaný. Jediný způsob, jak je rozbalit, je, že máte ve Vašem PC WinRAR program. Pokud s rozbalením máte problém, napište mi e-mail a já Vám týdeníčky pošlu po jednotlivých souborech e-mailem.
Tento článek možná bude budit vášně a ne každý s ním bude souhlasit. Nepíši v něm žádné vědecky prokázané závěry, pouze si dovoluji napsat svůj názor na tvoření pravidel, který jsem si utvořila během své praxe. Uvědomuji si, že mě za to někdo může odsoudit a považovat mě za děsnou furii a semetriku, autoritářku a já nevím co všechno, ale věřte, že to se mnou není tak špatné a děti u mě mají svobody a možností volby dost.. :)
V první třídě jsem pracovala s několika druhy písmenek, se kterými se daly vymyslet zajímavé aktivity, případně prostě jednoduše sloužila k lepšímu zapamatování a osvojování jak čtení, tak psaní, což taky není k zahození.
Často nyní vídám dotazy na aktivity do prvních hodin matematiky v 1. třídě, tak zde nabízím nějaké náměty, které mám vyzkoušené ve svých hodinách. Ne všechny aktivity jsou mnou vymyšlené! Mnoho z nich jsem získala na různých školeních nebo od kolegů/kolegyň sdílejících je na FB. Pokud budu vědět zdroj, napíšu, pokud ne, bohužel. V žádném případě si žádné aktivity nepřivlastňuji. Jen nabízím to, co se mi v praxi osvědčilo.
Ve FB skupině pro první třídu jsem zaznamenala poptávku po bodech na první třídní schůzku s rodiči. Nemám univerzální návod, ale můžu se podělit s těmi svými a třeba s z nich něco někdo vezme. Dost také řeknou o mém stylu učení. Ten samozřejmě také není pro každého. Ale tak co, nabízím, nevnucuju. :)
O začátku roku jsem napsala již několik článků. Abyste je ale nemuseli hledat a aby Vám třeba nějaký neunikl, vložím vše do jednoho. Do tohoto. A ještě něco přidám. :)
11 Souborů ve Wordu ke stažení. Týdenní plánování, ve kterém děti i rodiče najdou učivo a výstupy, které si v daném týdnu osvojí. Zároveň v něm najdou důležité informace pro daný týden a také domácí úkoly. Nedílnou součástí týdeníčků je sebehodnocení probíraných výstupů.